Proč se v Černovicích zabýváme otázkou větrné energetiky?

Česko čeká velká změna v energetice. Uhlí, na kterém jsme dosud záviseli, postupně končí. Důvodem jsou jeho škodlivé dopady na klima, přírodu i zdraví lidí. Nové jaderné bloky se sice plánují, ale elektřinu z nich můžeme mít nejdřív za 15–20 let. Už dnes proto potřebujeme více čisté a cenově dostupné energie z obnovitelných zdrojů.

Jedním z nich je vítr. Větrná energie je levná, šetrná k přírodě a posiluje naši energetickou soběstačnost. Moderní turbíny navíc dokážou vyrábět elektřinu i tam, kde by to dříve nebylo možné. Očekává se proto, že v příštích letech se jejich rozvoj u nás výrazně zrychlí i díky novým investicím a změnám v legislativě.

Zatímco v Česku dnes vítr pokrývá jen asi 1 % spotřeby, v průměru v EU je to už 19 %. Sousední země, jako Polsko nebo Rakousko, staví každoročně mnohonásobně více větrníků. Jen v roce 2024 vzniklo v Polsku 805 nových turbín, v Rakousku 160. V ČR jich přibylo pouze 16, tedy padesátkrát méně než v Polsku.

Obrázek: Wind Europe (2025)

Vysočina patří mezi regiony s nejlepším potenciálem pro rozvoj větrné energetiky. To že jsou tady slibné podmínky, ale neznamená, že za každou z mnoha vysočinských obcí se budou točit vrtule. Vhodná lokalita pro výstavbu musí kromě větrných podmínek splňovat také další kritéria. Musí brát ohled na urbanistické, přírodní i kulturní hodnoty a vyhnout se střetům s technologiemi, jako jsou radary či letecký provoz.

Obrázek: Snímek obrazovky z Mapy všeobecných větrných podmínek ve výšce 100 nad povrchem. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Mapu si můžete prohlédnout také zde: http://vitr.ufa.cas.cz/vetrna_mapa_100m/