Proč nejsou peníze za VTE zanedbatelné?

Začneme příjmy města a běžným provozem. Tady je poměr jasný - asi tak 60 milionů město dostane, nebo si nějak vydělá (a daleko víc dostane, než si vydělá). Když se zaplatí běžný provoz, zůstane nám asi 10 milionů navíc.

Jak to vypadá s výdaji za investice, rozvoj a opravy? Asi vás nijak nepřekvapí, že tyto výdaje pořád rostou. Inflace dolehla i na město. A přitom ten rozvoj je třeba (a to jsme tu nenapsali nic o tom, co potřebují i naše vesnice).

U něčeho víme, kolik to bude stát (nebo spíš stálo). Bytovka v bývalé MŠ je skoro hotová a cena je 40 milionů korun. Jinde máme jen rozpočty, nebo odhady. Ulice V Hati, tam máme rozpočet. Ale pár let starý. Opravu kina odhadujeme, nové parcely bereme podle toho, jak nákladně to dnes staví jiné obce.

No a teď se pojďme podívat na to, jak se může situace vyvíjet dál. Pokud se tu z jakéhokoli důvodu větrné elektrárny nepostaví, což je pořád možné, i kdyby referendum dopadlo ANO, budeme pořád hospodařit víceméně se stejným přebytkem.

Toto platí do té doby, dokud samozřejmě nenastane nějaký zásadní posun. Zažili jsme si to v minulosti několikrát - bankovní krize, covid, kolaps na trhu s energiemi, válka, inflace. Ani bych nečekal, že toho za svůj život (a vlastně celkem nedávnou historii) zažiji tolik. Ale minulost by nás už měla asi dost poučit, že nic není na věky, a je dobré být připraven.

A nemusí se jednat jen o ty globální efekty. I velcí zaměstnavatelé v našem městě prochází proměnou, a ta bude na město mít dopad také.

Pojďme se podívat na variantu číslo 2:

Když přijde investor, který si koupí pozemky, může požádat o stavební povolení, a město mu nedokáže jeho záměr zakázat.
Tento scénář může nastat i v případě, že odpověď v referendu bude NE. Město pak bude vázané nevyjednávat, a například neprodat nějaké pozemky, ale nemůže zasahovat do stavebního řízení (které ani nebude řešit místní stavební úřad).
Větrné elektrárny se budou posuzovat standardním procesem, který může město tak maximálně zdržovat.

Naštěstí je dnes definováno v zákoně, že provozovatel větrné elektrárny musí dát 50 Kč z každé vyrobené MWh obci, na jejímž území se VTE nachází.

A nyní varianta, kdy bude mít město možnost vyjednávat:

Jak ukazuje situace v sousední obci Křeč, která dostala celkem 9 nabídek na spolupráci, z nichž ta nejméně výhodná ukazuje, že z jednoho větrníku by obec měla přibližně 2 miliony korun. Pro 5 VTE to tak je 10 milionů.

Neboli by došlo ke zdvojnásobení toho, co město dnes na investice má. To nejsou okrajové peníze.

Ještě stojí za to říci, že město má opravdu málo možností jak si svůj rozpočet vylepšit. Příležitost dlouhodobě zvýšit svůj rozpočet o několik milionů (a je teď jedno jestli o 2, 3, 5 nebo 10) tu město nemělo NIKDY.

Možností má město vlastně neomezeně. Může se každý rok rozhodnout i nějak jinak - v jednom roce se něco uspoří, v dalším se investuje větší balík. Nebo může část peněz rozdělit participativním rozpočtem.

Samozřejmě není všechno zlato co se třpytí. Větrné elektrárny mají i negativa. Logicky, jako všechno. Ale rozhodovat máme s chladnou hlavou a na základě ověřených informací.

Díky každému, kdo dočetl až sem. Gratuluji, věnovali jste problematice větrných elektráren víc času, než 99% ostatních.